Bali 2011 - Barakuda pod rovníkem

Bali nás přivítalo začínajícím podzimem na jižní polokouli: předpověď byla velice nepříznivá, samý monzunový déšť a zataženo. Realita byla přesně opačná, slunce a sucho s výjimkou deštného pralesa, ale tam je to jaksi nutné :-). Takže kdo chtěl, mohl se i spálit, teplota vzduchu byla mezi 27 a 31 st. C, voda měla většinou 28 °st. C, výjimečně o jeden více či méně. A viditelnost pod klidnou hladinou byla mezi 20 - 25 metry. Proudy byly jen někde a s doprovázejícími divemastery naprosto bezpečné.

Pobyt na českém potápěčském rezortu Relax u vesnice Kubu přímo na břehu moře odpovídal obrázkům z barvotiskových prospektů: klidné moře, zelený trávník, palmy, lehátka, bazén s občerstvením a půvabnými domorodými servírkami. A všude kolem čisto.

Potápění probíhalo jednak přímo před rezortem na house reefu, jednak se jezdilo do Tulambenu na vrak a na další lokality na východním pobřeží včetně velkého ostrova Penida. Biotopu na Bali je odlišný od Rudého moře, i když je to vlastně tentýž Indický oceán. Je to dáno mj. geologickým podložím, celé Malé Sundy jsou vulkanického původu a pobřeží je většinou plné černých čedičových valounů, útesy pod vodou i písek na dně jsou rovněž černé, což představuje zajímavě kontrastní pozadí k pestrému životu korálového moře. Nejvíce zaujaly velcí bodloci, netopýrníci, chrochtalové, tuňáci, kranasové, barakudy, kanicové a ploskozubci. Na druhé straně byly miniaturní formy života - pověstní nahožábří plži, krevetky, vějířníci a koníci. Pozoruhodné byly i noční ponory na domácím útesu nebo na vraku Liberty. Byly jiné ryby, španělská tanečnice a hlavně nevěřitelné množství barevných lilijic a tajuplných gorgon. Vrcholným zážitkem bylo skoro hodinové pozorování skupiny mant na vzdáleném ostrově Penida na příslovečné lokalitě Manta Point. Na jiném místě pak bylo možno pozorovat želvy, i když při nočním ponoru nebyly tak plaché.

Lidé na Bali jsou velice příjemní a tolerantní, usmívají se, vesele zdraví, rádi se fotografují, neobtěžují turisty - prostě hinduistický svět je značně odlišný od všeho muslimského a arabského. Účastníci zájezdu také mohli na vlastní oči vidět drobné a malé balijské ženy v akci: jedna láhev (S80) se žaketem a automatikou balancuje na hlavě, druhou si přidržuje na rameni a doslova vznešeně transportují naši výstroj k místu ponoru. V každé vesnici jsou hinduistické svatyně, před každým domem denně obětiny v rákosových miskách s pestrými květy, zrnky rýže a vyšívanými přehozy. Prostě pohoda . . .