Pag - září 2011
Zářijový Pag - Chorvatsko
Na Pag se už jezdí skoro jako na chatu: staré dobré a pěkné místo, ale po každé jiné. Teď to bylo ve znamení domácího zvířectva: od hostů, pronajímatelů a sousedů se sešli až 4 psi různých druhů, od malých až po skoro jezdeckého zlatého retrívra. Ovšem všichni se báli malé fretky ViVi jedné malé velké potápěčky Zuzky ze Šumavy. Trináctiletá Zuzka s kvalifikací Junior Diver se potápěla se svojí maminkou-instruktorkou jako starý mazák, jak o život :-). A k tomu měla vlastní láhev zdobenou vlastnoručně vytvořeným reliéfem. Podobně aktivně se chopili příležitosti účastníci výcviků od Potápěč CMAS P1 až po P3, i Nitroxáci, ovšem se střídavým úspěchem. Nicméně P1 završili svoje úsilí nejen formálním získáním certifikace, ale i neformálním křtem, kdy museli přísahat na kotvu a prokázat, zda opravdu vydrží pod vodou :-). Takže gratulujeme Lence, Petře, Veronice a Tomášovi.
I když Jadran nehýří rybami, tak barvami určitě. Na útesech, padajících do 50m hloubek je mnoho převisů i kaverny, kde zvláště houby představují neuvěřitelně pestrou paletu barev. Nejvíce to vyniklo při nočním ponoru, kterého se začátečníci úspěšně účastnili i za ztížených povětrnostních podmínek. Další zajímavostí byla chobotnice, která se při překotvování člunu zmocnila dvěmi chapadly kotvy a chtěla ji odtáhnout do svého doupěte. Bylo také k vidění mnoho nahožábrých plžů: fialové flabelíny, kropenaté hvězdnatky leopardí („kravičky") a i vzácný janulus hřebenitý. Nechyběli lilijice a laločnice ve všech druzích, od sitě červené laločnice korálové a přisedlé, po laločnici dlanitou zvanou též "ruka mrtvého muže". Na home reefu se pak povalovaly konglomeráty vajíček ostranek, připomínající míče upletené z béžových bužírek.
Podzimní Pag byl typický jako obvykle výbornou viditelností. Před apartmány, na „home reefu", bylo kolem 15 metrů na písčitém dnu uzavřené zátoky Stara Novalja, na severovýchodních stěnách poloostrova Lun bylo nejméně 30 m. Příjemné teploty kolem 22 °C se na termoklině v 18 m snížily na 18 °C. Počasí bylo přímo letní: vzduch měl 27, v noci bylo 20 °C. Stále jasno, moře neuvěřitelně klidné, stále 0 °Bf, až na jedno odpoledne. Proto byla vybrána závětrná lokalita u majáku na mysu Dědeček (Rat Deda). Běžný terén připravil potápěčům pěknou podívanou na „lezoucí" rybu - štítnika. Štítník pruhoploutvý, latinsky Trigloporus lastoviza, chorvatsky kokot, kokotič, lastavica, hrapavac nebo prasica. Ty nožičky nejsou ovšem nožičky, ale 3 volné paprsky prsních ploutví. Teprve při vyrušení se ryba zvedne a doslova plachtí jen o několik málo metrů dále. Ale při tom roztáhne velké prsní ploutve a vypadá i barevně jako krásný tropický motýl. Opravdu pozoruhodná ryba: název podle štítků na hlavě, může plachtit i nad hladinou a vydává hlasité zvuky pomocí plynového měchýře o výšce tónu, který závisí na hloubce.
Pod hladinou se voda pořádně vařila, když nastoupili naši technici na trénink. Tou ideální lokalitou byl vzdálený vrak lodi Ruža. Tato dřevěná jugoslávská loď vezla náklad soli a o Silvestra (že by náhoda?) narazila do útesu a potopila se do hloubky 37 - 50 m. Náklad už je pryč a loď podléhá zubu času. Je to ovšem stále kouzelné místo s bohatým životem. Bývá k vidění kapitální úhořovec, humr a tresky středomořské. Tentokráte byli k vidění především potápěči ověšení dekompresními stejčkami, jak pronikají lesem lodních žeber. Plán a trimixové počítače pak jistily přechod na dekompresní směsi a zkracovaly podstatně dobu dekomprese. Byl to impozantní pohled na potápěče, ověšené láhvemi jako vánoční stromeček!
Samozřejmě se i nad hladinou odehrával zajímavý život, tedy přímo dramata :-). Neúnavný animátor Jarda se rozpomněl na dětská léta a přivezl na Pag draka-smajlíka. Nápad to byl výborný, pobavil nejen malé děti. Škoda, že moc nefoukalo, tak se dal jen na čas využít k vytažení potápěčské vlajky s nápisem Barakuda, tedy k letecké reklamě klubu :-) nad Staronovaljskou zátokou. Vodící šňůra byla navinuta na cívce, ale moc neupevněna, takže se drak osvobodil a začal sám plachtit nad mořem, trochu přidržován namočenou šňůrou, vlečenou podle pobřeží. A to byl začátek série katastrof, kterou by nevymyslel ani pan Jiránek. Na svoje vrcholné číslo v rámci P3 se na molu zrovna připravoval Ivan a nechal se vyhecovat a vrhl se do moře pro provázek. Ale ten tmavý polypropylen nebyl vidět a plavecké závody byly marné. Tak alespoň zachránil skoro plovoucí cívku, Jirka ji chvatně přebíral a při tom si shodil připravený vak s potápěčskou výstrojí s mola dolů do vody. Ivan ho iniciativně pomohl zachránit od potopení a podal ho nahoru. Byl ovšem plný vody, tedy strašně těžký a Jirka dosáhl jen na víko, zabral, a víko se utrhlo a vak znovu potopil. Mezitím drak-smajlík doplachtil ke břehu. Další obětavec, pan Vojtěch, se pro něho vypravil. Jenže při manipulaci se drak v předsmrtně křeči vzepjal a vylétl do korun stromů. A nešel odtud vycukat! Když to nešlo, tak se k záchranné misi přidal i Jarda. Opravdu to nešlo a tak se rozhodl vylézt nahoru za drakem. Nahoře pak zjistil, že to vůbec nejde rozmotat, jen odříznout, ale byl bez nože, ale nechtělo se mu cestu opakovat, protože ho tuje se svými ostrými větvičkami pěkně podrápaly. A tak houževnatý polypropylen překousal! Mauglí by to nevyřešil lépe. Jarda se vrátil k Jirkovi vorvanej a poškrábanej jako od opravdového draka. Nebo dračice. Takže stačilo jen říci „A je to!", jak Pat a Mat.
Jarda působil také u další společenské události, kdy se převlékl do divadelního fraku s cylindrem, vystupoval jako důstojný impresário. Tou událostí byla narozeninová párty, narozky měla Marcela, naše Velká Barakuda a paní Marie připravila na příjemný večer kolosální dort s ohňostrojem, estetický i kulinářský zážitek! Těch bylo ostatně více, například pečení prasátka.
Neúnavný animátor Jarda pokračoval ve vylepšování navigační soutěže, které zajistila u všech účastníků zájezdu vysokou motivaci: na konci cesty, určené kompasovým náměrem, hloubkou a příznakem čekala na správného podvodního navigátora lahvička šampaňského. Mazáci (a mazačky) ji vypili hned na místě. Takže byli opravdu –zmazaní- :-). O takovém přjemném úvodu do potápěčské praxe se začátečníkům ani nesnilo!
Letošní zářijový Pag se výborně vydařil a tak se těšíme na ten říjnový, kdy už bude na Velebitu zlátnout listí.
Ostatní podvodní i nadvodní fotografie najdete ve fotogalerii!
